March 2014

Zvu vás do své fantazie... Pojďme si hrát na krásné věci

2. march 2014 at 18:00 | Anne
Vracím se do dětství ve svých myšlenkách. Jak jen vše bylo krásné? Pojďme si na to hrát... Má fantazie najednou otevírá bránu nového světa. A já vás tam zvu. Buďme všichni šťastní.
Vidíte ty motýly támhle? Jak třepotají křidélky a shazuji z nich malé částečky kouzelného třpytivého prášku. Zaří tyrkysovou, karmínem a nejveselejšími barvami, které znáte. Oznamují ty nejradostnější zprávy... Jsou volní stejně jako my. Hle, najednou všichni olizujeme ta nejsladší cukrátka, beží k nám skupina malých mužíčků v zelených úborech a zpívají všichni přes sebe naše nejoblíbenější písně. Zní to jako pokřik štěstí. Nikdo nepláče, zapomněli jsme, jak slzy chutnají a pálí na lících. Místo toho nám tuhnou svaly ve tvářích, jak se neustále smějeme. Nenávist i pomluvy zůstaly v kruté realitě a my se máme prostě rádi. Naše chyby i špatné vlastnosti odletěly za daleké hory do země, kde jsou vítanými hosty, do opravdového světa. Ale tam my teď nejsme, a tak je vše lehčí. Je to jako stav beztíže, protože všechny těžkosti, které nás táhly ke dnu jako železné koule, zůstaly na místě, jež se řídí mottem, že láska se rovná nenávisti a podlost i zlo zde vítězí. Takový svět, vytvořený mou fantazií, bych chtěla. Je úžasné, jak báječně se cítím, když se tam přenesu ve vsé mysli. Návrat do reality je těžký, ale smířit se s ním, i když nechci, musím.